topovat ověřit
Slovenský kopov

Slovenský kopov

Slovenský kopov
0%
Další pojmenování: nemá
Slovenský kopov

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina VI. - Honiči a barváři
Sekce 1 - Honiči
S pracovní zkouškou
Číslo standardu: 244
Země původu: Slovensko
Vznik plemene: Cílený chov až ve 20. století.
Průměrná délka života: 12 - 13 roků
Původní využití: Lovecký pes
Využití dnes: Lovecký pes
Kluby v ČR:

Klub slovenského kopova

VARIETY PLEMENE Slovenský kopov

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Slovenský kopov se vyvinul z původních loveckých plemen, která osidlovala Evropu ještě v době před naším letopočtem, po celá staletí byl v této oblasti lovecký pes, i když samozřejmě nevypadal jako kopov v dnešní době. Vyskytoval se zejména v horských oblastech a jejich chov procházel přirozeným výběrem. V minulosti byl kladen důraz na povahové vlastnosti a lovecké schopnosti, exteriér byl naprosto nepodstatný.

První zmínka o tomto plemeni pochází z 18. století a píše se v ní se o zákazu křížení jiných plemen s kopovem, aby se zachovala čistá rodová linie. V následujícím století se žádné výrazné chovatelské snahy neobjevují a přichází až s počátkem 20. století, kdy už můžeme mluvit o novodobém chovu.

Od roku 1915 došlo k sjednocení barvy, a to na černou s pálením, jak známe kopova dnes. Významným mezníkem se stal rok 1936, kdy se konal první svod chovných psů a fen. V roce 1940 došlo k založení Slovenské plemenné knihy psů a tehdy byly také oficiálně zapsáni první zastupci tohoto národního plemene. Stadard plemen se příliš nelišil od toho dnešního, ale později byla přidána maximální kohoutková výška, protože u chovných jedinců nebylo výjimkou, že v měřili i více jak 60 cm.

K oficiálnímu uznání plemene Mezinárodní kynologickou federací došlo v roce 1963.

POVAHA

Kopov je velký pracant tělem i duší, vyniká na stopě, kdy dokáže neúnavně pronásledovat zvěř. V porovnání s jinými psy má opravdu skvělý orientační smysl, bez problémů je schopen vrátit se na výchozí místo. Jinak je dost všetstranný a záleží k čemu ho jeho myslivecký pán povede, ale hojně se využívá na lov černé zvěře. 

K rodinným příslušníkům je přátelský, ale nezávislý. S dětmi se kamarádí, ale jen dkyž si na ně zvyká od štěněčího věku. I on ovšem musí psa respektovat a vědět, jak k němu přistupovat. S ostatními zvířaty příliš nevychází, brání mu v tom jeho vyvinutý lovecký pud. Je dominantní, takže problematické může být soužití dvou psů samců, pes a fen spolu obvykle vychází. K cizím lidem se chová ostražitě a je to i výborný hlídač. 

Výcvik kopova není jednoduchý a rozhodně se nehodí pro začátečníky, jaho pánem by měl zkušený myslivec, který si s ním dokáže poradit. Je to tvrdohlavý pes, který potřebuje pevnou ruku, jež povede výcvik důsledně a spravedlivě. Vždy měl být veden lovecky, protože pro to se narodil a jiné aktivity to nemohou nahradit. Je to velmi aktivní a pracovitý pes. 

POHYB

Slovenský kopov jako lovecké plemeno potřebuje opravdu mnoho pohybu, je to velice vytrvalý pes a jedna delší procházka ho rozhodně neuspokojí. I když bude pobývat celý den na zahradě, i tak je nutné se mu věnovat.

Potřeba pohybu je u kopova spjata především s jednou aktivitou, a tou je lov. Potřebuje mít vyžití tohoto typu, jinak bude jeho život nenaplněný. Hodí se především pro myslivce, pouze jako rodinný pes nebude plně spokojený.

Můžete se věnovat i kynologickým aktivitám. S kopovem můžete skládat lovecké zkoušky, dvě musí dokonce absolvovat, pokud ho chcete uchovnit. 

PÉČE

Srst kopova nevyžaduje speciální péči, stačí ji jednou týdně pročesat a dvakrát do roka v období línání počítejte s častějším kartáčováním. Ani před výstavou není nutná žádná speciální úprava.

V převislých uších se může objevit zánět nebo se tam dostat nějaká nečistota např. při lovu, proto je pravidelně kontrolujte a v případě potřeby včas zasáhněte. Pes musí být od štěněčího věku naučen na otírání ospalek a případně vyčištění očí. Kopov často netrpí zubním kamenem, ale je vhodné podávat doplňky stravy, které proti němu působí.

Drápy si většinou kopov při pohybu obrousí, ale vždy hlídejte délku pátého prstu na předních končetinách, protože není ve styku se zemí, tak aby nezačal zarůstat. Pokud si na zkrávení drápů netroufáte, navštivte veterinárního lékaře nebo psí salon. Ale pamatujte, že musíte psa od útlého věku zvykat na manipulaci s packami a stříhání. 

ZAJÍMAVOSTI

Slovenský kopov je v dnešní době spíše málopočetné plemeno, a o to důležitější je udržet dostatečnou chovatelskou základnu. Všichni dnešní psi mají za předky psy ze zakládající linie, která se skládala z pouhých 26 jedinců (12 fen a 14 psů). Ti byli vybráni pečlivou kontrolou tehděešími chovateli. Takový výběr proběhl na posledy v roce 1953. Velou zajímavostí je, že do krve kopova nebylo přikříženo žádné jiné plemeno. Proto ani v dnešní době není možné do jeho populace zasáhnout tímto způsobem.

VÝŽIVA

Krmení je základ pro zdravý a spokojený život vašeho psa. Kromě kompletních krmiv, což jsou granule a konzervy, můžete v dnešní době krmit ještě tzv. přirozenou stravou (BARF). 

Jak už název napovídá, tak kompletní krmiva obsahují vše, co pes potřebuje. Nemusíte se již starat o nic dalšího, i když mnoho páníčků přidává třeba kloubní výživu nebo lososový olej, který příznivě ovlivňuje kvalitu srsti. Ve štěněčím věku je pes na výživu náročnější, a proto musíte vybírat granule pro štěňata a juniory, kolem věku 15 až 24 měsíců můžete přejít na dospělácké granule (pokud má váš pes vyšší zátěž, je možné, že budete muset kupovat granule pro aktivní psy). Na seniorské se přechází kolem 8. roku věku. Jak vybrat ty správné granule? Máme pro vás jednoduchou radu, volte vyšší řadu granulí a vždy si přečtěte složení. Na prvním místě by se mělo objevit maso, v granulích bych neměla být přehlídka různých obilovin, v dnešní době jsou stadardem granule s nízkým obsahem obilovin nebo zcela bez nich, tam pak záleží na každém psovi, co mu vyhovuje více.

Barfování je náročnější způsob krmení, kterým tozhodně strávíte více času, ale na druhou stranu přesně víte, co psovi servírujete. Do misky budete dávat syrové maso, kosti, přílohy i různé doplňky stravy, abyste zajistili vyvážený jídelníček. Maso se většinou nakupuje ve větším množství a jednotlivé porce se připravují dopředu do mrazáku. Pokus se rozhodnete pro BARF, tak si nejdříve nastudujte veškeré informace. 

Zdraví

Kopov je houževnaté a zdravé plemeno zvyklé pracovat v tvrdých podmínkách. Není náchylné k nemocem a i jeho genetická výbava je velmi dobrá, o čemž svědčí i to, že k uchovnění nejsou povinná žádná zdravotní vyšetření. Při lovu se může psovi přihosit nějaký úraz, ale naštěstí to není časté.

Objevit se mohou problémy s pohybovým aparátem, a to jak dysplazie loketního tak kyčelního kloubu. Cihovatelé mohou nechat chovným jedincům zhotovit rentgeny, ale je to pouze na jejich uvážení. Pro zdravé klouby se doporučuje zejména ve štěněčím věku, když pes roste, podávat kloubní výživu, která regenruje chrupavky a celkově pomáhá udržovat klouby zdravé. S jejím podáváním můžete preventivně pokračovat i v dospělosti. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Slovenský kopov není žádný domácí povaleč, ke spokojenosti potřebuje dostatek pohybu a pracovního nasazení. Běz těchto dvou věcí se bude nudit a strádat. Je to myslivecký pes, a proto by měl být i lovecky veden, pokud tento záměr nemáte, tak si ho nepořizujte. 

Hodí se spíše do domu se zahradou, kde může upotřebit i své hlídačské schopnosti. Bydlet může bez probl’mů venku, jeho srst ho ochrání i proti napříznivému počasí. Nemá problém pracovat v děšti, větru nebo sněhu. 

Výcvik tohoto plemene je náročnější a pro zařátečníky se nedopuručuje. Socializace musí probíhat od útlého věku. Následný výcvik musí být důsledný, abyste kopovovi stanovili jasné hranice. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Uchovnit můžete pouze čistokrevného jedince, který má průkaz původu FCI, a to v případě, že splníte podmínky stanovené Klubem slovenského kopova. Svůj chovatelský záměr zohledněte při výběru štěněte, aby nemělo žádnou z vylučujících vad, takové se většinou prodává na mazlíka. 

K uchovnění se musíte zúčastnit jarního svodu a klubové výstavy, a to od 15 měsíců věku. Známka z výstavy může být u psů nejhůře výborná a u fen velmi dobrá. Vzhledem k tomu, že je kopov lovecké plemeno, tak je povinné složení barvářských zkoušek honičů (BzH II.c.), které nemusí být klubové a pak individuální zkoušky honičů (s. k. I. c.), a to ve spolupráci s klubem.

Další podmínkou je úplný nůžový skus, výška u psů v rozmezí 45 až 50 cm a u fen 40 až 45 cm. 

Žádné zdravotní vyšetření není pro uchovnění povinné. Chovatel může dobrovolně nechat provést rentgeny kyčlí a loktů na dysplazii. Každý jedinec musí mít vyhotovený DNA profil a musí souhlasit také parentita, pokud jsou rodiče v databázi.

Psi i feny mohou být v chovu využiti od věku 24 měsíců. Horní věková hranice je u psů stanovena na 9 let věku a u fen je 8. rok věku. Každý chovný pes může nakrýt maximálně 5 chovných fen v kalendářním roce. Feny pak mohou za stejné období mít pouze 1 vrh. 

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Lovecká plemena jsou velmi rozsáhlou skupinou, a zároveň slovenský kopov patří k těm méně známým, proto nepočítejte s tím, že kolemjdoucí budou poznávat, o jaké plemeno se jedná. Vzhledově je podobný oblíbenému dobrmanovi a z loveckých plemen se dá zaměnit s polským ogarem, sedmihradským honičem nebo rakouským hladkosrstým brakýřem. Poslední tři jmenované jsou národní plemena sousedních zemí a jejich rozpoznání není jednoduché.

Dobrman

Dobrman

Obě plemena patří do odlišené FCI skupiny, zatímco dobrman do druhé skupiny k pinčům, kníračům, molossům a švýcarským salašnickým psům, tak kopov je v šesté skupině honiči a baváři. Dobrman má zřetelně větší kohoutkovou výšku, psi měří 68 ž 72 cma a feny 63 až 68 cm. Kopov má maximum 50 cm u psů a 45 cm u fen. Dobrman může být černý nebo hnědá s pálením, kopov pouze černý s pálením. Uši mají obě plemena přiléhající.

Polský ogar

Polský ogar

Ogar patří k loveckým plemenům stejně jako kopov, ale je také větší. Psi mějí kohoutkovou výšku od 56 do 65 cm a feny od 55 do 60 cm. Zbarvení má definované jako tmavě sedlové s pálením – sedlo je černé nebo tmavě šedé. Kopov může být pouze v černé barvě s pálením. Jinak je u obou plemen anatomie celkem podobná. 

Rakouský hladkosrstý brakýř

Rakouský hladkosrstý brakýř

Rakouský honič má zřejmě podobné předky jako kopov. Jedná se o lovecká plemena podobného typu a jejich rozpoznání není na první pohled jednoduché. Jeho výška se pohybuje od 48 do 50 cm, je tedy velice podobná slovenskému kopovovi, které v kohoutku měří od 40 do 50 cm. Při rozlišování obou plemen nám nepomůže ani zbarvení, obě mají opět černou s pálenými znaky. 

Sedmihradský honič

Tento honič zvaný také transylvánský pochází z Maďarska. Exteriér je opět velice podobný a stejně tak historie obou plemen. Sedmihradský honič má kohoutkovou výšku od 55 do 65 cm a jeho zbarvení je vždy v základu černé s pálenými znaky. Kopov může měřit maximálně 50 cm, ale výškový rozdíl je zanedbatelný a nelze jej považovat za rozšlicovací znak.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Má lehkou stavbu těla, ale silnou kostru. Vždy je v barvě černé s pálením. Rámec těla je obdélníkový. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 47, 5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
fenky: 42,5 cm tolerance: +2,5 cm, -2,5 cm
Pozn. k hmotnosti Váha se pohybuje v rozmezí 15 až 20 kg.
Srst:

Středně silná, hustá a přiléhající srst je dlouhá 2 až 5 cm. Delší je na hřbetě, krku a ocase. Především v zimě je hustá podsada, ale samozřejmě ji pes má po celý rok.

Zbarvení:

Černá s pálením, znaky jsou hnědé až mahagonové.

Kůže:

Dobře přiléhá k tělu a nemá volné záhyby, zbarvená je tmavě hnědě až černě.

HLAVA

MOZKOVNA

Lehce klenutá, má tvar protáhlého obdelníku. 

Lebka:

Týlní hrbol je výrazný.

Nadočnicové oblouky:

Zřetelné.

Čelová rýha:

Zřetelná.

Stop:

Čelo je skloněno cca pod úhlem 45 stupňů.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Podélná osa mozkovny a nosního hřbetu je rovnoběžná.

Tlama:

Nosní houba je poměrně velká a zašpičatělá, vždy černě pigmentovaná. Nozdry jsou otevřené. Nosní hřbet je rovný a vzhledem k lebce dlouhý, ale ne široký.

Pysky:

Jsou kratší, nejsou spuštěné, ale přiléhají, koutek je spuštěný.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti jsou pravidelné, chrup je úplný. 

Oči:

Uložené hlouběji, tmavě zbarvené, mají mandlový tvar, výraz je živý a odvážný.

Víčka:

Černě pigmentovaná.

Uši:

Posazené nad linií oka, přiléhající, dosahují střední délky a nejsou špičaté, ale na koncích zaoblené.

KRK

Kratší, svalnatý krk je dobře nasazený a nesený ve sklonu 135 stupňů. 

TRUP

Hřbet:

Středně dlouhý a rovný.

Bedra:

Dostatečně široká, svalnatá a pevná, ale nejsou příliš dlouhá.

Záď:

Zaoblená, středně široká a kratší. 

Předhrudí:

Dobře vyvinuté a široké.

Hrudní koš:

Hrudník je přiměřeně široký a dlouhý a středně hluboký. Klenutá žebra jsou uložená šikmo.

Břicho a slabiny:

Mírně vtažené.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Plece:

Kratší, svalnaté a dobře vyvinuté. 

Rameno:

Ramenní kloub svírá úhel kolem 110 stupňů. 

Předloktí:

Kolmé a suché.

Zápěstí:

Kotník je krátký.

Přední nadprstí:

Šikmé a celkem krátké.

Tlapy hrudních končetin:

Oválné tlapky mají dobře klenuté prsty s černými drápy a tmavě pigmentovanými a dobře vyvinutými polštářky.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Holeně:

Bérec je dobře osvalený, široký a přiměřeně dlouhý.

Stehna:

Správně nasvalená, akorát dlouhá a poměrně široká.

Paspárky:

Metarsus je dlouhý kolem 8 cm, směřuje dopředu a paspárky nejsou.

Nárt:

Pata se nachází asi 15 cm nad zemí, svírá úhel kolem 150 stupňů a je středně široká.

Tlapy pánevní:

Stejně jako přední jsou oválné s dobře vyvinutými a klenutými prsty. Drápy jsou černé a polštářky tmavě pigmentované.

CHODY PSA

Pohyb je vyrovnaný a živý.

OCAS

Přiměřeně silný ocas se směrem ke špičce zužuje, je nasazený pod linií hřbetu a dosahuje až k hlezennímu kloubu. Při vzrušení je nošen šavlovitě stočený nahoru se sklonem cca 150 stupňů, v klidu je spuštěný dolů. 

přečteno: 130x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
0%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...