topovat ověřit

Jak překonat letní vedra se psem

  • Vedra se psem, zdravotní rizika, dostatek tekutin, rizikové skupiny
40%
Náhled

Horké letní počasí představuje zvýšenou zátěž a potenciální zdravotní rizika nejen pro člověka, ale i pro domácí zvířata. Ve vedru si obvykle dopřáváme dostatek tekutin, kromě dodržování pravidelného pitného režimu se snažíme vyvarovat přílišné fyzické námahy a nevystavujeme se slunečnímu záření v nadměrné míře. Adekvátní podmínky na podobném principu je nezbytně nutné zajistit i našemu psovi. Jeho tělo je mnohdy na vysoké letní teploty ještě citlivější než lidský organismus.

Princip termoregulace u psa

Pes se totiž nemůže ochladit pocením stejně efektivně jako člověk. Ekrinní (pravé potní) žlázy, které se u člověka nacházejí v kůži téměř po celém těle v obrovském počtu, má pes umístěny výlučně na polštářcích na tlapkách. A ani zde nejsou při termoregulaci nic platné, slouží výlučně ke znásobení přilnavosti a zvlhčení polštářků. Naproti tomu apokrinní (pachové) žlázy má pes umístěny po celém povrchu těla. Produkují pot s vysokým obsahem proteinů, který v kombinaci s kožním mazem vytváří jakýsi ochranný štít psa na chemické a fyzikální bázi.

$ADSENSE_DETAIL_CLANKY_300_250_TEXT

V klidovém stavu je organismus psa schopen vyloučit čtvrtinu z celkového množství vyprodukovaného tělesného tepla evaporací (odpařováním) z povrchu těla. Určité množství úniku vody zajišťuje také vydechování zahřátého vzduchu skrze tlamu. Ostatně vůbec nejvýraznějším způsobem termoregulace, který u psa registrujeme na první pohled, je tzv. termická polypnoe. Jedná se o mělké zrychlené dýchání, díky němuž dochází k intenzivnímu proudění značného množství vzduchu skrze psovy vlhké dýchací cesty.

Termická polypnoe je vysoce funkčním termoregulačním mechanismem a u psa je v porovnání s ostatními domácími zvířaty zdaleka nejúčinnější. Nese s sebou však i dvě velká negativa. Představuje značnou zátěž nejen pro dýchací, ale také pro kardiovaskulární soustavu psa. Navíc působí do jisté míry poněkud kontraproduktivně – v konečném důsledku sice přináší organismu ochlazení, její průběh však vyžaduje aktivní činnost dýchacího aparátu, což zvyšuje produkci tepla v organismu.

Rizikové skupiny z hlediska horší snášenlivosti teplého počasí

Řadu psů můžeme označit za příslušníky některé z rizikových skupin, u nichž bychom měli být v případě horkého počasí obzvlášť obezřetní. Vystavení se vlivu vyšších teplot a slunečního záření se lehce může stát osudným štěňatům, psím seniorům a nemocným psům. U posledně jmenované skupiny je problémovým prvkem především výskyt kardiovaskulárních chorob a problémů s dýchacím aparátem, obojí znemožňuje psovi zcela účinně aktivovat výše popsané obvyklé termoregulační procesy v těle a pro jeho organismus to představuje přílišnou zátěž.

Horké počasí představuje z obecného hlediska obrovský diskomfort a v krajním případě i bezprostřední zdravotní ohrožení pro psy s bujnou srstí a rovněž pro skupinu psů, kteří představují z tohoto úhlu pohledu druhý extrém - psi bez osrstění či se specifickým kožním pokryvem (např. naháč či šarpej). Mezi vedrem lehce zranitelné jedince patří také příslušníci plemen, která mají ve standardu zkrácenou čelist (např. pekinéz, buldok, mops, grifonek). U nich mohou nastat již avizované dýchací obtíže.

Prevence za horkého počasí

Existuje řada opatření, která je třeba za vysokých teplot dodržet, aby byl pes dostatečně ochráněn před negativními vlivy, jež pro něj horko obnáší. Hlavní zásadou je zajištění čerstvé vody kdykoliv během dne. Je dobré ji mít pro psa stále k dispozici, aby se k ukojení žízně neuchyloval z nouze k pití ze všech možných přírodních zdrojů. Napití z většiny toků mu sice neublíží, avšak stojatá voda v podobě kaluží a různých tůněk může obsahovat množství nebezpečných bakterií.

Vždy se snažíme důsledně vyvarovat vystavení psa přímému slunci a venčíme proto zásadně v době, kdy je sluneční aktivita minimální, tedy ráno a večer. V poledne pobyt venku se psem eliminujeme co nejvíce, a když není vyhnutí, vyhledáváme dobře zastíněná místa. Důležité je zajistit psovi pohyb po chladnějším zatravněném povrchu, rozpálený beton má zničující dopad na psovy citlivé tlapky a může mu přivodit ošklivá a velice bolestivá poranění. Tlapky je dobré v létě pravidelně ošetřovat mastným krémem. Nezapomínáme rovněž na odpovídající péči o citlivou kůži naháčů, kteří se bez použití opalovacího krému na slunci snadno spálí.

Psa lze opatrně ochladit přikládáním namočeného ručníku na tělo nebo pozvolným omýváním studenou vodou, což je šetrnější než živelné koupání v ledové vodě, které je často rizikové z hlediska velkých rozdílů teplot vody a horkého vzduchu a může přivodit onemocnění dýchací soustavy psa. Ochlazování pomocí mokrých ručníků, omývání nebo osprchování psa jsou účinnými opatřeními, ke kterým přistupujeme při varovných příznacích přehřátí. To se u psa projevuje vyšší tělesnou teplotou a pohledem ho jasně poznáme podle psova výrazně zrychleného a těžkopádného dýchání.

Největší strašák psa v létě - vyhřátý automobil

Každoročně doplácí stovky psů na liknavost svých nezodpovědných majitelů, kteří si neuvědomují, jak nebezpečný pro psa může být i pouhý okamžik v rozpáleném autě. Pokud se psem v létě cestujeme, je třeba dělat po cestě pravidelné pauzy na vyvenčení a poskytnout mu dostatek vody. Ponechat psa v autě v horku o samotě by mělo být naprosté tabu. I při pootevřených okénkách dosahují na slunci teploty v autě nebezpečných výšin, které jsou přímo ohrožující pro život psa. Teplotní šok, mnohdy smrtelný, se může dostavit během krátké doby. Nezapomeňme, že pes je plně odkázán na naši péči. Jeho zdraví je v našich rukou.

přečteno: 6 352x

Budeme rádi, když tento článek ohodnotíte :-)

40%

Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...