topovat ověřit
Ruský Toy

Ruský Toy

Russkij Toy
100%
Další pojmenování: moskevský dlouhosrstý toy teriér
Ruský Toy

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 9 - Kontinentální společenští španělé
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 352
Země původu: Rusko
Vznik plemene: 50. léta 20. století
Průměrná délka života: 11 - 12 roků
Původní využití: Společník
Využití dnes: Coursing, Agility, Společenský pes, Rodinný pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů málopočetných plemen psů

VARIETY PLEMENE Ruský Toy

Ruský toy se vyskytuje ve dvou varietách, hladkosrsté a dlouhosrsté.

Hladkosrstá varieta

Oficiální

Tato varieta má krátkou, těsně přiléhající, lesklou srst, která nemá podsadu ani lysiny. Zbarvení je možné černé, hnědé, modré a lila se žlutými znaky. Dále pak červená s příměsí černé, hnědé, modré nebo lila. Možné je také červené, plavé a krémové zbarvení.

Dlouhosrstá varieta

Oficiální

Na těle a krku se nachází asi 3,5 cm dlouhá srst, je rovná, nebo lehce zvlněná, ale vždy dobře přiléhající. Na hlavě a přední části končetin se nachází krátká a těsně přiléhající srst. Na zadní straně končetin a ocasu se vytváří výrazné praporce. Na uších tvoří dlouhá srst závěsy, které u dospělých psů mohou úplně zakrývat vnější okraje i špičky uší. Na trupu nesmí být srst načechraná ani rozcuchaná. Zbarvení je stejné jako u krátkosrstého toye. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Ruský toy je mladé plemeno, které vzniklo v minulém století na území Ruska. Jeho předchůdcem je anglický toy teriér, jenž se na začátku 20. století těšil v Rusku velké oblibě, během následujících desetiletí však jeho chov upadal a počet jedinců se snížil na kritickou hranici. Až v 50. letech došlo k obnovení plemene, do chovu byli použiti jedinci i bez rodokmenů a někteří dokonce nebyli ani čistokrevní. Vývoj ruského plemene šel svou vlastní cestou. Vznik toye se datuje do roku 1958, kdy se ze spojení dvou hladkosrstých rodičů (pes Džoni a fena Dezi) narodila tři štěňata a jedno z nich bylo dlouhosrsté, mělo typické závěsy na uších a chovatelé se rozhodli, že to bude typický znak pro nově vznikající plemeno. 

Pejsek Čikki, jak jej pojmenovala Jevgenija Fominična Žarova, chovatelka, jež se jej ujala, se stal prvním představitelem moskevského dlouhosrstého toy teriéra, jak bylo nové plemeno pojmenováno. Další vrh, pro který byli vybráni dlouhosrstí jedinci, přišel na svět v roce 1962, následně byl vytvořen standard nového plemene.

Do České republiky byli první jedinci importovaní v roce 1986 a první vrh se narodil o dva roky později. K uznání Mezinárodní kynologickou federací došlo poměrně nedávno, v roce 2006. Tehdy bylo plemeno přejmenováno na ruského toye.

POVAHA

Tento malý psík je velmi milý a přátelský, hodí se jako rodinný společník, své páníčky miluje a velmi k nim přilne. Snášení samoty mu může dělat problém, ale pokud jej budete trpělivě učit, že se vrátíte, tak to doma zvládne. Je velmi mazlivý, nejlepší místo na spaní je pro něj páníčkův klín.

K cizím lidem je zpočátku nedůvěřivý, na každou návštěvu vás hlasitě upozorní. Toy má sklony k uštěkanosti, proto je vhodné ho krotit. S ostatními pejsky nemá problém vycházet, ale měl by si na ně zvykat již od štěněčího věku, a to zejména na zástupce větších plemen. S dětmi se obvykle snáší dobře, ale mějte na paměti, že je to malý pejsek a může se snadno zranit, proto je důležité vymezit patřičné hranice a naučit děti, aby pejska respektovaly, k příliš malým dětem se moc nehodí.

Ruský toy je inteligentní a učenlivý, jeho výcvik je jednoduchý a hodí se i pro začátečníky. Věnovat se s ním můžete různým kynologickým sportům, zejména se hodí pro agility či dogdancing. 

POHYB

Ruský toy je pes vhodný do bytu, denně potřebuje několik procházek jako každý pes a alespoň jedna by měla být delší. Je sice malý, ale to neznamená, že by nezvládl i dlouhé túry. Je to velmi aktivní psík, takže byste jej měli dostatečně zaměstanat, aby se mohl vydovádět. 

Je to skvělý parťák na běhání a možná se budete divit, ale zvládne vám dělat doprovod i u kola. Je vhodné si pořídit box na kolo pro pejska a pokud je unavený nebo projíždíte rušným místem, tak ho tam můžete bez problémů vézt. 

S toyem se můžete věnovat některým psím sportům. Velmi oblíbené jsou agility, na které se hodí pro svou rychlost a mrštnost. Další zajímavou aktivitou je coursing, tedy běhání za střapcem, u něhož se váš pejsek může 100% vyřádit a unavit. Vyzkoušet můžete i dog dancing a učení různých triků, toy je velmi chápavý a se správnou motivací v podobě pamlsků a pochvaly udělá rád cokoliv.

Rozhodně to není líný gaučový pes. Díky malé velikosti ho můžete vzít skoro všude s sebou a může se tak účastnit i rodinných dovolených a ostatních akcí.

PÉČE

Ruský toy není na péči náročný, hladkosrstá varieta téměř nelíná, stačí jednou za čas použít gumové hřbílko, kterým promasírujete i kůži. Ovšem ani dlouhosrstá varieta nevyžaduje žádnou speciální péči, stačí jednou až dvakrát týdně pročesat. Pravidelné koupání není nutné, po šamponu stačí sáhnout v případě, když se psík zašpiní.

Vzhledem k velikosti si toy příliš neobrousí drápky, a proto je nutné jejich pravidelné zastřihování. Ve výbavě by vám neměly chybět nůžky na stříhání drápků. Hlavně nezapomínejte na pátý prst na předních tlapkách, který vůbec není ve styku se zemí, a proto může snadno přerůstat.

Dalším neduhem malých plemen je častější výskyt zubního kamene. Stačí, když budete preventivně mechanicky čistit zoubky, protože pokud se neusadí zubní plak, tak se kámen nemá z čeho vytvořit. Na trhu existují přípravky, které působí proti zubnímu kameni a stačí je pouze přidávat do krmiva nebo vody.

ZAJÍMAVOSTI

Ruský toy patřil ještě do nedávné doby k neuznaným plemenům FCI a nesl také název moskevský toy teriér. V roce 2006 došlo k  jeho prozatímnímu uznání Mezinárodní kynologickou federací a změně oficiálního názvu do dnešní podoby. Je zařazen do skupiny 9 FCI ke společenským plemenům. 

V České republice není tolik rozšířeným plemenem, potkat jej můžete převážně na výstavách, kde si ho ovšem můžete snadno splést s jinými trpasličími plemeny. V ČR se ročně odchová asi 20 štěňat.

VÝŽIVA

Svému pejskovi byste měli dopřát kvalitní krmivo. Můžete jej krmit granulemi, syrovou či vařenou stravou. Pokud se rozhodnete pro první způsob, tak vybírejte kvalitní granule, které budou mít vysoký obsah masa a malé množství obilovin, nebo budou úplně bez obilovin (grain free). Zaměřte se na granule, jež se vyrábějí pro specifické potřeby malých plemen.  Dále je nutné přihlížet k životnínímu stadiu pejska, u štěňátek, dospělých psů i seniorů se liší zejména analytické složky v krmivu, protože každý má jiné nároky na živiny. Granule nevybírejte podle líbivého obalu, ale pečlivě čtěte složení.

Jestliže nevěříte průmyslově vyráběným krmivům, tak můžete svého psa krmit BARFem, tedy syrovým masem, přílohami, zeleninou a kostmi. Tento způsob je náročnější zejména pro páníčky, protože musíte svému psovi připravit vyváženou krmnou dávku, aby prospíval a nic mu nechybělo. Předtím, než začnete barfovat, tak si nastudujte potřebné informace. Potřebovat budete nějaké místo v mrazáku, abyste si mohli jednotlivé dávky připravit dopředu, u ruského toye vám to ovšem moc místa nezabere.

Zdraví

Ruský toy je zdravé plemeno, ani k přijetí do chovu není potřeba nechat provádět žádná vyšetření. Stejně jako všechna malá plemena může trpět na luxaci pately. Jedná se o vykloubění čéšky, což je onemocnění, při kterém pejskům vyskakuje koleno. U veterinárního lékaře schváleného komorou můžete nechat kolena vyšetřit. Při větším stupni postižení je nutná operace. Pokud si vybíráte stěně, můžete se pohlédnout po chovatelské stanici, která má rodiče vyšetřené.

U psíka se může ve větší míře objevovat zubní kámen, proto je nutné pravidelně o chrup pečovat, ať již mechanickým čištěním zubů nebo podáváním doplňků stravy do krmiva. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Toto plemeno se hodí i do nejmenšího bytu, ale samozřejmě s vámi může bydlet v domě. Pro venkovní pobyt není vůbec vhodné. Doma mu bude stačit pelíšek, ideálně v místnostech, kde se nejčastěji zdržujete, aby vám byl stále na blízku. Nakonec stejně bude obývat váš gauč, klín a postel. 

Toy je poměrně aktivní plemeno, ale spokojí se s kratšími procházkami, v tom případě je dobré zaměstnat jeho mysl interaktivními hrami, aby se nenudil. Bude vám rád dělat společníka na delších túrách, ale i při odpočinku na gauči.

Hladkosrstou varietu byste měli zejména v chladných zimních měsících oblékat do funkčních oblečků. I když v zemi původu jsou dost tuhé zimy, takže ruský toy rozhodně něco vydrží. Pozornost věnujte špičkám uší, které mohou omrzat.

Výchova toye není složitá a hodí se pro začátečníky a seniory. Jako páníčka bude respektovat i starší dítě.

 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud chcete svého pejska uchovnit, tak musíte splnit podmínky stanovené klubem. U ruského toye to není nic složitého. Prvním předpokladem je koupě psa s průkazem původu od chovatele, ideálně vybírejte takové štěně, které má předpoklady pro chov i výstavy, i když to nutně nemusí znamenat, že v dospělosti bude pejsek šampion, může například špatně přezubit, proto by pro vás měl být v první řadě parťákem pro život.

Pro uchovnění se musíte zúčastnit bonitace nejdříve od 12 měsíců věku, pří úspěšném absolvování může být jedinec využit v chovu od věku 15 měsíců, u psů neomezeně a u fen je horní věková hranice stanovena na 8 let věku.

Před bonitací se musíte zúčastnit alespoň jedné výstavy pořádané klubem (Klub chovatelů málopočetných plemen psů), od třídy mladých. Nejhůře si z kruhu můžete odnést známku Velmi dobrá. Žádná zdravotní vyšetření nejsou požadována.

Vylučující vady z chovu jsou: agresivita, bázlivost, zavěšené uši, krátké končetiny, lysiny u hladkosrsté variety, absence závěsu na uších či kučeravá srst u dlouhosrstých jedniců, výška přesahující 30 cm nebo nedosahující 18 cm, hmotnost pod 1 kg, vady chrupu (předkus, podkus, chybějící špičák nebo více jak dva řezáky), bíle zbarvená srst (skvrny na těle).

U fen jsou povoleny maximálně tři vrhy za dva roky s tím, že se musí dodržet předepsané schéma: vrh – vrh – pauza – vrh – pauza.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Ruský toy se dá jednoduše zaměnit s několika malými plemeny, se kterými jsou si vzhledově velmi podobní. K jeho nepoznání přispívá i fakt, že v České republice není tolik rozšířen a lidé jej neznají.

Pražský krysařík

Pražský krysařík

Číslem jedna pro záměnu s toyem je rozhodně české nejmenší národní plemeno – pražský krysařík. Obě plemena mají kvadratický formát těla a vyskytují se v krátkosrsté a dlouhosrsté varietě. Výška toye se pohybuje v rozmezí 20 až 28 cm (+/- 1 cm), u krysaříka je optimální kohoutková výška 21 až 23 cm (+/- 1 cm). Pro krysaříka je typická hlava hruškovitého tvaru. Plemena se od sebe liší v možných zbarveních, u toye je přípustná černá, hnědá a modrá s pálením plus jednobarevná hnědá a černá. Krysařík má povolenou černou, hnědou, modrou a lila s pálením, dále jednobarevnou červenou a žlutou a navíc ještě merle zbarvení.

Anglický toy teriér

Anglický toy teriér

Podoba s anglickým toy teriérem je zapříčiněna tím, že obliba tohoto plemene inspirovala Rusy ke vzniku jejich vlastního trpasličího plemene. Angličanova hlava je dlouhá a klínovitého tvaru, navíc se vyskytuje pouze v krátkosrsté varietě, zbarvení je černé a tříslové. Ideální výška anglického toye se pohybuje mezi 25 až 30 cm, ruský toy může měřit od 20 do 28 cm (+/- 1 cm). Uši teriéra připomínají svým tvarem plamínek svíčky, velikost ucha má být taková, aby při ohnutí nedosahovala jeho špička až k očím. Vztyčené ucho musí být nošeno od 9 měsíců věku.

Malý kontinentální španěl

Malý kontinentální španěl

Ruský toy je podobný papillonovi, tedy varietě malého kontinentálního španěla se vztyčenýma ušima. Společně sdílejí i 9. skupinu FCI, kam jsou obě plemena zařazena. Papillon má delší srst, na těle dosahuje až 7,5 cm a na ocase mohou být závěsy dlouhé až 15 cm. U papillona je povolena jakákoliv barva na bílém základu, kdežto ruský toy nesmí mít bílé znaky – jsou pro něj vylučující vadou. Velikost papillona je rozdělena do dvou kategorií na základě váhy. První kategorie je do 2,5 kg a druhá do 4,5 až 5 kg. Výška se pohybuje kolem 28 cm, tedy na horní hranici kohoutkové výšky toye.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Jedná se o psíka s jemnou kostrou a osvalením. Je to malý, elegantní a živý pes, u kterého je pohlavní dimorfismus jen slabě vyznačený.

Důležité proporce:

Tělo je kvadratické. Hrudník by měl být dostatečně hluboký a výška v loktech může být o něco větší než polovina kohoutkové výšky.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 24 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
fenky: 24 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
Pozn. k výšce

Výška se ideálně pohybuje mezi 20 až 28 cm (+/- 1 cm).

Pozn. k hmotnosti Ideální hmotnost je do 3 kilogramů u psů i fen.
Srst:

Plemeno má dvě variety, které se rozdělují na základě typu srsti. Hladkosrstá je základní, srst u takových jedinců je lesklá, těsně přiléhající, bez podsady a lysin.

Dlouhosrstá varieta má tělo pokryté středně dlouhou (3 až 5 cm), lehce zvlněnou nebo rovnou, dobře přiléhající srstí, jež podtrhuje obrys těla. Na hlavě a přední části končetin je srst kratší. Na zadní straně končetin se naopak tvoří výrazné praporce. Srst na tlapkách je dlouhá, hedvábná a překrývá drápky. Na uších se tvoří závěsy dlouhé a silné srsti. Od věku tří let mají psy závěsy, které zcela zakryjí vnější stranu a špičky uší. Na trupu nesmí být srst zacuchaná, ani příliš krátká (ne méně než 2 cm dlouhá). 

Zbarvení:

Barva může být černá, hnědá a modrá s pálením. Dále je možné červené zbarvení bez odstínu nebo černého či hnědého překrytí. Preferují se syté odstíny.

HLAVA

V poměru k trupu je malá.

MOZKOVNA

Lebka:

Vysoká, ale není příliš široká (šířka v úrovni jařmových oblouků nepřesahuje hloubku lebky).

Stop:

Jasně vyznačený.

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Štíhlá, špičatá a mírně kratší než mozkovna. Nosní houba je malá a černá, nebo zbarvená v souladu se srstí.

Pysky:

Jsou tenké, suché a těsně přiléhající, tmavé, nebo odpovídají barvě srsti. 

Čelisti, zuby:

Pes by měl mít nůžkový skus, zuby jsou malé a bílé (v každé čelisti mohou chybět maximálně dva řezáky).

Líce:

Lícní kosti jsou slabě vyznačené.

Oči:

Kulaté, tmavé, poměrně velké, jsou posazené dostatečně daleko od sebe a hledí vpřed.

Víčka:

Těsně přiléhají, jsou tmavá nebo odpovídají barvě srsti.

Uši:

Velké, vztyčené, vysoko nasazené a tenké.

KRK

Mírně klenutý, vysoko nesený, suchý a dlouhý.

TRUP

Horní linie:

Rovnoměrně spadá od kohoutku ke kořeni ocasu.

Kohoutek:

Lehce vyznačený.

Hřbet:

Silný a rovný.

Bedra:

Lehce klenutá a krátká.

Záď:

Zaoblená a mírně spáditá.

Hrudní koš:

Hrudník je oválný, dost hluboký, ale ne příliš široký.

Břicho a slabiny:

Vtažené.

Spodní linie:

Klenutou linii od hrudníku k slabinám tvoří vztažené břicho.

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Jemné a suché. Při pohledu zepředu jsou rovné a paralelní.

Plece:

Lopatky jsou středně dlouhé, ale ne příliš strmé.

Nadloktí:

Tvoří s lopatkou úhel 105 stupňů. Jeho délka se přibližně rovná délce plece.

Lokty:

V linii trupu.

Předloktí:

Dlouhé a rovné.

Zápěstí:

Suché.

Přední nadprstí:

Téměř vertikální.

Tlapy hrudních končetin:

Malé, oválné a směřují rovně (nejsou vbočené dovnitř ani vybočené ven). Prsty jsou klenuté. Drápky a polštářky jsou tmavé, nebo odpovídají celkovému zbarvení.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Při pohledu zezadu jsou rovné a paralelní, v postoji trochu širší než hrudní končetiny. Kolena i hlezna jsou dostatečně zaúhlená.

Holeně:

Bérec je stejné délky jako stehno.

Stehna:

Svaly na stehnech jsou suché a dobře vyvinuté.

Hlezno:

Dostatečně zaúhlené.

Tlapy pánevní:

Nadprstí je vertikální. Tlapky jsou klenuté a trochu užší než u předních končetin. Drápky i polštářky jsou černé, nebo odpovídají zbarvení.

CHODY PSA

Pohyb je lehký, přirozený a velmi rychlý. Hřbetní linie je při pohybu pevná a nehýbe se.

OCAS

Je vysoko nesený. Kupíruje se a ponechávají se pouze dva nebo tři obratle. V zemích, kde není kupírování povoleno zákonem, se ocas nechává nekupírovaný. V tom případě má šavlovitý tvar a neměl by být nošen níže než v úrovni hřbětu.

přečteno: 2 412x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...