topovat ověřit
Kanaánský pes

Kanaánský pes

Canaan dog
100%
Další pojmenování: CA, canaánský pes, Kaleb Kanaani / Kaleb Canaan, Kelev K´naani
Kanaánský pes

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina V. - Špicové a tzv. plemena primitivní
Sekce 6 - Primitivní plemena
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 273
Země původu: Izrael
Patronát Velká Británie
Vznik plemene: před 4 tis. lety
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Původní plemeno žijící divoce, domestikovaný společník.
Využití dnes: Střežení stád, Rodinný pes, Hlídací pes
Kluby v ČR:

Klub chovatelů málopočetných plemen psů

VARIETY PLEMENE Kanaánský pes

Toto plemeno se nevyskytuje v různých varietách. 

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Kanaánský pes je historicky velmi zajímavý, jedná se totiž o původní plemeno, které je staré alespoň 4 000 let! Žili po boku izraelských králů, podle archeologických nálezů byli dokonce pohřbíváni (mnoho koster bylo nalezeno v Aškelonu). Kromě panovníků je chovali i běžní lidé, kterým pomáhali s každodenními povinnostmi. 

Kromě domestikovaných jedinců žili a v dnešní době kanaánci žijí také divoce jako páriové. I tak se přibližují k lidským obydlím a často se přidávají k Beduínům, kterým pomáhají střežit jejich stáda, nejsou ale drženi proti své vůli. 

Přestože během staletí muselo plemeno čelit různým výzvám, tak přečkalo i těžké časy. Příkladem mohou být 80. léta minulého století, kdy se v Izraeli objevila epidemie vztekliny a vláda nařídila, aby byli divoce žijící psi likvidováni. V dnešní době jsou chránění jako národní památka a vakcinováni proti vzteklině jsou i páriové. 

Do České republiky byli první jedinci tohoto plemene importováni v roce 2008, od té doby se chovatelská základně mírně rozšířila a rozrostl se také počet chovatelských stanic. Toto zajímavé plemeno si určitě zaslouží pozornost.

POVAHA

Kanaánec je povahově velmi milý společník, svou rodinu má velice rád a hodně k ní přilne. Přirozeně je to skvělý hlídač a k cizím lidem je velice nedůvěřivý. Pokud se na zahradě něco šustne, upozorní vás na to štěkotem. Jakmile mu ukážete, že nově příchozí je přítel, za čas se s ním skamarádí. 

Má moc rád děti a dobře s nimi vychází, stejně tak s ostatními mazlíčky. Ale pozor vůči cizím zvířatům se projeví jejich loveckých pud. Však také umí pracovat se stádem. Nemá problém ani s jinými psy, ve volné přírodě žije samozřejmě ve smečce, takže ctí hierarchii. Někdy se mohou objevovat potyčky mezi stejným pohlavím.

Toto plemeno má svou hlavu, ale je velmi inteligentní a chápavé. Potřebuje důsledného páníčka s citlivým přístupem. Důležitá je socializace od štěněcího věku, musíte ho seznámit se všemi vjemy, aby byl zvyklý na ruch města a neměli jste v dospělosti problém s bázlivostí. Nečekejte, že je to pes, který bude nadšeně plnit každý povel jako třeba německý ovčák – kanaánec je prostě svůj a musíte mu porozumět, abyste s ním byli schopni vycházet. Hodí se spíše pro pokročilejší páníčky, kteří již mají se psy nějakou zkušenost. 

POHYB

Ideální jsou každodenní procházky, kanaánec je má moc rád, ale raději bude chodit někam do přírody, kde nebude ruch města. Na vyvenčení ho můžete pustit i na zahradu, ale procházku tím nenahradíte.

Přestože je toto plemeno velmi inteligentní a pohyblivé, příliš ho v řadách účastníků na soutěžích v kynologických disciplínách moc neuvidíte. Není to proto, že by mu to nešlo, je poměrně všestranný, ale poslušností se nikdy nebude rovnat typickým plemenům, která za pamlsek udělají, co páníčkovi na očích vidí. Přece jenom musíme mít na paměti, že kanaánec žije v přírodě i divoce. Každopádně můžete některé ze psích sportů vyzkoušet a uvidíte, co vás zaujme. 

PÉČE

Srst není náročná na péči, stačí jednou týdně pročesat, v období línání je lepší častěji. Jinak má samočisticí schopnost, což znamená, že když se pes ušpiní, obvykle po zaschnutí špína odpadne. Koupání se šamponem tedy není potřeba. 

Dále byste měli každý den prohlédnout oči a odstranit z jejich okolí ospalky či případné jiné nečistoty. Občas prohlédněte i uši, ale vzhledem k tomu, že jsou vztyčené, všimli byste si problému na první pohled. Toto plemeno netrpí na zubní kámen, ale preventivně můžete podávat doplňky stravy, které podporují zdravé zuby, nebo je mechanicky čistit. 

Jednou měsíčně pak kontrolujte délku drápků a v případě potřeby je zastřihněte. Na tento úkon zvykejte svého psa od štěněte, není to oblíbená činnost, tak ať s tím v dospělosti nemáte problém. Většina drápů se bude zřejmě obrušovat samovolně, ale minimálně pátý dráp, který není ve styku se zemí, určitě ne.

ZAJÍMAVOSTI

Kanaánec je sám o sobě velice zajímavé plemeno, nejen že jeho kořeny sahají velmi hluboko do historie a jedná se o původní plemeno, které není nijak šlechtěno, ale hlavně je jediným plemenem, které je uznáno Mezinárodní kynologickou federací a zároveň žije také divoce ve volné přírodě. 

VÝŽIVA

Svému psovi byste měli podávat kvalitní stravu, aby byl zdravý a prospíval po všech stránkách. Můžete krmit granulemi nebo barfovat. Zejména v době růstu, ale po celý život je důležité vyvážené krmivo. Kanaánský pes patří ke středním plemenům, mohutnější jedinci mohou být již hmotností na hranici velkých psů. 

Pokud sáhnete po granulích, tak věnujte čas jejich výběru a nenechte se zlákat líbivou reklamou. Důležité je zaměřit se na složení, to by mělo obsahovat dostatek masa a méně obilovin nebo být zcela bez nich. Začínat budete štěněcími granulemi, určitě dostanete pro začátek od chovatele, pak u nich můžete zůstat, nebo je změnit. Na granule pro dospělé psy se přechází Kolem 15 měsíců věku. 

Jestliže chcete krmení věnovat více pozornosti a mít skutečně přehled o tom, co váš pes jí, pak je pro vás ideální barfování. krmná dávka se skládá ze syrového masa, kostí, doplňků a příloh. Sestavení vyváženého jídelníčku je na vás, takže se do toho nemůžete pustit jen tak, ale nejdříve si musíte celou tematiku nastudovat. 

Zdraví

Kanaánský pes je zdravé plemeno, objevují se u něj tyto neduhy: dysplazie kyčelního a loketního kloubu a také degenerativní myelopatie, ale všechna onemocnění se vyšetřují při uchovnění, doporučujeme tedy vybírat štěně po zdravých rodičích. Je vhodné podávat preventivně kloubní výživu, která pečuje o namáhaný pohybový aparát. 

Dále se chovatelé setkávají s rakovinou, která se stále častěji vyskytuje u všech psích plemen. 

POTŘEBY A NÁROKY PSA

Hodí se spíše do rodinného domku než do bytu. Je velmi šťastný, pokud může dovádět na zahradě, ale pozor, rádi hloubí díry a jsou velmi obratní, takže mohou překonat plot, nebo se podhrabat. Proto je potřeba zahradu dobře zajistit, aby vám pes neutekl. Zároveň byst emu měli dopřát dostatek zábavy. Kanaánec je celkem uštěkaný, jakmile se mihne něco kolem plotu, můžete si být jistí, že vás na to upozorní. 

Kanaánce musíte opravdu pečlivě socializovat, každý nedostatek se vám později vrátí, na rušných místech mohou pak působit až plaše. Ideální je vyrážet se štěnětem do města, aby si zažilo všechno, s čím se může potkat. 

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Pokud plánujete svého psa uchovnit, tak byste s tím měli počítat již, když si kupujete štěně od chovatele. Mělo by mít předpoklady pro chov a výstavy, což znamená, že nemá žádné vážné odchylky od standardu. V České republice zaštiťuje chov Klub chovatelů málopočetných plemen psů. 

Zúčastnit se musíte bonitace, což je speciálně chovatelská akce podobné výstavě, na které je pes posouzen odbornou komisí a odnáší si známku chovný nebo nechovný. Zároveň je nutné absolvovat alespoň jednu klubovou výstavu od třídy mladých a odnést si nejhůře známku velmi dobrá. 

Potřebná jsou také zdravotní vyšetření, a to na dysplazii kyčelního kloubu (DKK) – nejhůře 3/3 (D), dále na dysplazii loketního kloubu (DLK) – výsledek maximálně 1/1 a navíc ještě vyšetření na degenerativní myelopatii (DM) – čistý nebo přenašeč.

Aktivní zapojení v chovu je možné od 18 měsíců věku, u psů není stanovena horní věková hranice, u fen je to 8. rok věku. Fena může odchovat pouze 1 vrh za kalendářní rok.

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Kanaánský pes je poměrně neznámé plemeno, které není tolik rozšířeno. Patří páté skupiny FCI ke špicům a primitivním plemenům, na základě exteriéru se dá zaměnit s některými představiteli této skupiny, např. norským buhundem či korejským jindo nebo japonským hokkaido-ken. Je tu také jistá podoba s divoce žijícím dingem. 

Norský buhund

Buhund ja také uznán Mezinárodní kynologickou federací, ale jak už název napovídá, pochází z Norska. Velikost psů je 43 až 47 cm a fen 41 až 45 cm, je tedy menší než kanaánec, který má v kohoutku v rozpětí 50 až 60 cm. Obě plemena mají kvadratický rámec těla. Srst má buhund silnou a bohatou v barvě pšeničné od světlé do žlutavě červené nebo černé s co nejméně znaky. Kanaánec bývá pískový, červenohnědý, bílý, černý či skvrnitý. 

Korejský Jindo Dog

Jindo je také uznán FCI a patří do pátá skupiny, pyšní se podobně jako kanaánec bohatou historií a pravděpodobně je existuje několik tisíc let. Velikost psů je 50 až 55 cm a fen 45 až 50 cm. Velikostně je tedy mírně menší, jelikož kanaánský pes měří 50 až 60 cm. Srst jinda je lehce odstávající a může být červenobéžová, černá, černá s pálením a žíhaná. 

Hokkaido-Ken

Hokkaido-Ken

I toto japonské plemeno je uznáno Mezinárodní kynologickou federací. Má také výrazný pohlavní dimorfismus stejně jako kanaánec. Psi měří v kohoutku 48,5 až 51,5 cm a fenky 45,5 až 48,5 cm, takže podobně jako kanaánský pes na dolní hranici výšky. Barva srsti je sezamová (rovnoměrná směs černých, červených a bílých chlupů), žíhaná, červená, černá, bílá a černá se žlutými znaky. 

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Středně velký, vyvážený a silný pes čtvercového rámce. Typově připomíná divokého psa. Mezi pohlavími je výrazný rozdíl. 

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 55 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
fenky: 55 cm tolerance: +5 cm, -5 cm
Pozn. k výšce

Samci mohou být výrazně větší než samice. 

Pozn. k hmotnosti 18 až 25 kg
Srst:

Hustá, hrubá a rovná krycí srst je krátká až středně dlouhá. Podsada je hustá a těsně přiléhající k tělu. 

Zbarvení:

Pískové až červenohnědé, bílé, černé nebo skvrnité, s maskou nebo bez ní. Pokud je maska, tak musí být symetrická. Černá maska se může objevit u všech barev srsti. Bíle znaky jsou také povoleny u všech barev. Běžné je zbarvení typu bostonský teriér. Povoleny nejsou barvy: šedá, žíhaná, černá s pálením nebo trojbarevná. Nejtypičtější pro toto plemeno jsou pouštní barvy (písková, zlatá, červená a smetanová). 

HLAVA

Má dobré proporce, je ve tvaru středně dlouhého tupého klínu, který vypadá širší kvůli nízkému nasazení uší. 

MOZKOVNA

Lebka:

Poněkud plochá, u silných samců může být širší. 

Stop:

Mělký, ale patrný. 

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Nosní houba je černá. Tlama je robusní, přiměřeně dlouhá a široká.

Pysky:

Těsně přiléhající.

Čelisti, zuby:

Silné čelisti s plným chrupem a nůžkovým nebo klešťovým skusem.

Oči:

Tmavě hnědé, mírně sešikmené a mandlového tvaru.

Víčka:

Tmavě pigmentované okraje.

Uši:

Vztyčené, poměrně krátké a široké. Nízko nasazené s poněkud zaoblenými špičkami.

KRK

Středně dlouhý a svalnatý.

TRUP

Čtvercového rámce.

Horní linie:

Rovná. 

Kohoutek:

Dobře vyvinutý.

Bedra:

Svalnatá. 

Hrudní koš:

Hrudník je hluboký a přiměřeně široký s dobře klenutými žebry. 

Spodní linie:

Břicho je dobře vztažené. 

KONČETINY

Přiměřeně zaúhlené a vyvážené.

HRUDNÍ KONČETINY

Zcela rovné. 

Rameno:

Dobře osvalené a šikmé.

Lokty:

Těsně přiléhají k hrudníku.

PÁNEVNÍ KONČETINY

Silné. 

Stehna:

Silné a je na nich delší srst tzv. kalhoty.

Kolena:

Dobře zaúhlená. 

Hlezno:

Nízko posazené. 

Tlapy pánevní:

Silné, kulaté, kočičí tlapky s pevnými polštářky. 

CHODY PSA

Lehký, rychlý a energický klus. Vyjadřuje hbitost a vytrvalost. Zásadní je správný pohyb. 

OCAS

Hustě osrstěný, vysoko nasazený a nesený zatočený nad hřbetem. 

přečteno: 240x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...