topovat ověřit
11.03.2024 / 19.05.2024
Yorkšírský teriér

Yorkšírský teriér

Yorkshire Terrier
100%
Další pojmenování: YT, jorkšírský terirér, „jork“, „jorkšír“, yorkie, broken-haired scottish terrier
Yorkšírský teriér

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Klasifikace F.C.I.
Skupina III. - Teriéři
Sekce 4 - Toy teriéři
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 86
Of. zkratka plemene v ČR: YT
Země původu: Velká Británie
Vznik plemene: Velká Británie
Průměrná délka života: 13 - 16 roků
Původní využití: Lovec potkanů a krys
Využití dnes: Společenský pes, Domácí mazlíček, Dekorativní pes, Výstavní pes
Kluby v ČR:

Českomoravský klub chovatelů yorkshire terrierů (ČKCHYT)

Yorkshire terrier klub chovatelů a jeho přátel (YTKCHaJP)

1. CZ Yorkshire terrier club (1. CZ YTC)

VARIETY PLEMENE Yorkšírský teriér

Biewer

Neoficiální
Biewer

Jedná se o kombinace modré (ocelové, ne stříbřité), bílé a zlaté. Hlava je zbarvená symetricky ve všech třech barvách, na těle se prolíná modrá a bílá. Zlatá či hnědá je pouze na hlavě, jinde na těle ji nenajdeme. Bílá barva je ve spodní části těla, na břiše, hrudníku, kolem krku a v poslední třetině ocasu. Nosní houba je černě pigmentovaná.

Blue and tan

Neoficiální

Jedná se o standardní varietu plemene, barva je tmavě ocelově modrá (ne stříbřitě modrá). Najdeme ji od týlního hrbolu až ke kořeni ocasu, nedochází k jejímu míchání se žlutými ani bronzovými chlupy. Na hrudi najdeme intenzivní tříslovou barvu, ta je vždy tmavší u kořínků a nejsvětlejší na konci chlupu.

Black and tan

Neoficiální

Tmavě černá a modrá barva sahá od týlního hrbolu až po kořen ocasu, nedochází k míchání se žlutými ani bronzovými chlupy. Na hrudi je lesklá tříslově zbarvená srst, která je u kořínků vždy tmavší a postupně ke konečkům světlejší. Pigmentace drápků, pysků a nosní houby je černá.

Chocolate

Neoficiální

Jedná se o hnědě zbarvenou varietu po celém těle. Na hlavě a nohách je tříslové pálení. Oči jsou hnědé nebo jantarové. Pigmentace očních víček, nosní houby a drápů je hnědá nebo játrová.

Golddust

Neoficiální
Golddust

Tato varieta je zbarvená kombinací bílé a zlaté barvy. U dospělých jedinců může být zlatá velmi jasná jako zlatý prach. Oči jsou zelenohnědé až tmavě šedé. Nosní houba je pigmentována tmavě, povoleny jsou růžové skvrnky.

Ocean Pearl

Neoficiální

Je zlatohnědě melírovaně zbarvený, v juniorském věku jsou konce chlupů zbarveny do červenohněda nebo černa, s přibývajícím věkem se však srst může měnit. Štěňata mají tmavě hnědou melírovanou srst a ta postupně světlá až do smetanové. Nejvýraznější změna probíhá během prvního roku života, pak už to není tak zřetelné. Srst je lesklá a barva se mění v závislosti na světle. Nosní houba je černě pigmentovaná.

Adda

Neoficiální

Pejsek je zbarvený bíle se zlatohnědým melírováním. V juniorském věku mají chlupy červenohnědé nebo černé konečky. Štěňata mají tmavě hnědé melírované znaky a s přibývajícím věkem světlají až do smetanové. Bílá barva se nachází kolem krku, na břiše, hrudníku, spodní části končetin a třetině ocasu. Srst zachycuje světelné odlesky a díky tomu je srst z každého úhlu pohledu trochu jiná. Nosní houba je černě pigmentovaná.

Biro

Neoficiální

Jedná se o hnědobílé zbarvení s pálením, bílá barva je na spodní straně těla, límci a poslední třetině ocasu. Oči jsou hnědé nebo jantarové, oční víčka a nosní houba jsou hnědě pigmentované.

Blue merle

Neoficiální

Jedná se o stříbřitě modrou s černým mramorováním. Upřednostňují se syté znaky, ale pokud chybí, jedinec by neměl být penalizován. Na krku, hrudníku, končetinách a spodní straně tlamy se toleruje bílá barva, bílá může být i lysina na hlavě, ale nesmí převažovat. Nosní houba je černá. S přibývajícím věkem zbarvení merle tmavne, ale celkový dojem musí být vždy modrý. Vylučují se jedinci s bílou barvou na hřbetě mezi kohoutkem a ocasem. Oči jsou jantarové, hnědé nebo modré.

Gold merle

Neoficiální

Tato varieta je zbarvena do zlatavé až hnědé barvy s černým mramorováním. Upřednostňují se syté znaky, ale pokud chybí, jedinec by neměl být penalizován. Na krku, hrudníku, končetinách a spodní straně tlamy se toleruje bílá barva, bílá může být i lysina na hlavě, ale nesmí převažovat. Nosní houba i víčka jsou černě pigmentovány. Oči mohou být hnědé, jantarové nebo modré. Vylučují se jedinci s bílou barvou na hřbetě od kohoutku po kořen ocasu.

Choco merle

Neoficiální

Zbarvení je čokoládově hnědé s tmavým mramorováním. Upřednostňují se syté znaky, ale pokud chybí, jedinec by neměl být penalizován. Na krku, hrudníku, končetinách a spodní straně tlamy se toleruje bílá barva, bílá může být i lysina na hlavě, ale nesmí převažovat. Nosní houba i oční víčka jsou hnědě nebo játrově pigmentovaná. Oči jsou hnědé, jantarové, modré nebo zelené. Vylučují se jedinci s bílou barvou na hřbetě.

Blueberry

Neoficiální

Bíle zbarvení je stejné jako u biewera, ale znaky jsou v barvě blue merle. Nosní houba je pigmentovaná černě. Oči jsou hnědé, ale mohou být i modré. 

 

Chocoberry

Neoficiální

Bíla barva se na těle opět vyskytuje stejně jako u biewera, znaky jsou pak v barve choco merle. Čumák je pigmentován hnědě nebo játrově. Oči jsou hnědé, modré nebo zelené.

HISTORIE A PŮVOD PLEMENE

Yorkšírský teriér vznikl v průběhu 19. století ve Velké Británii. V místě svého vzniku, v anglickém hrabství Yorkshire, byl zdejšími horníky původně využíván pro lov krys. Předpokládá se, že při formování tohoto plemene sehrál jistou úlohu Waterside teriér ve spojení se Skye teriérem. Některé teorie poukazují na pravděpodobné křížení Paisley teriéraClydesdale teriérem. Svou unikátní srst získal Yorkšírský teriér díky Maltézskému psíkovi, jehož vliv vysvětluje výjimečně dlouhé osrstění, a Black and tan teriérovi, který se pro změnu zasloužil o specifickou a tolik obdivovanou barvu srsti u Yorkšírského teriéra.

Na sklonku 19. století započal Yorkšírský teriér svou postupnou přeměnu ze zdatného krysaře nejchudších vrstev v elegantního a uhlazeného společenského psíka. Vzhledově zcela pozoruhodný drobný psík brzy upoutal všeobecnou pozornost chovatelů. V roce 1886 byl Yorkšírský teriér zapsán do plemenné knihy anglického chovatelského klubu (English Kennel Club) a v roce 1898 vznikl v Anglii i první samostatný klub chovatelů Yorkšírského teriéra (Yorkshire terrier Club).

Yorkšírský teriér

POVAHA

Yorkšírský teriér patří mezi nejoblíbenější psy na světě. Za svou popularitu vděčí především svému kouzelnému zevnějšku. Malé rozměry z něj navíc činí ideálního společníka do bytu, kterého není problém vzít kamkoliv s sebou. Navenek sice vypadá jako plyšová panenka na hraní, má však drsnou teriéří povahu. Tento psík drobného vzrůstu je velmi srdnatý a neohrožený. Dokáže být spolehlivým hlídačem, který poctivě ohlásí každého blížícího se návštěvníka. Nepostrádá dostatek sebevědomí a neváhá se postavit ani větším psům. Yorkšírský teriér je zkrátka velký pes v malém těle. Někdy ovšem umí být poměrně dost tvrdohlavý a svéhlavý. Pokud je nesprávně veden a rozmazlován, může vykazovat problémy s poslušností.

Yorkšírský teriér

POHYB

Yorkšírský teriér je velmi živý, doslova srší energií na všechny strany. Oplývá velkou vytrvalostí a rozhodně nezapře, že mu v těle koluje krev jeho loveckých předků. Vyžaduje dostatek podnětů a pohybu odpovídajícího jeho velikosti. Miniaturní vzrůst tohoto plemene je jistým limitem pro některé outdoorové sportovní aktivity, Yorkšírský teriér se nehodí pro velmi aktivní sportovce a vyznavače extrémních sportů, kteří hledají psího parťáka pro jízdu na kole či vytrvalostní běh na velké vzdálenosti za každého počasí. Na druhou stranu se v žádném případě nejedná o vyloženě polštářového psíka, zejména mladý Jorkšírský teriér plný síly s radostí doprovodí svého pána i na delších výletech. Často je i v dospělosti velmi hravý, výhodou je, že mu k dostatečnému vybouření stačí o poznání méně prostoru, než  větším psím plemenům.

Jorkšírský teriér

PÉČE

Yorkšírský teriér má zcela unikátní srst nejen co se týče zbarvení, ale i ohledně její struktury. Toto plemeno jako jedno z mála nelíná, což pro mnoho chovatelů představuje vítaný bonus z hlediska absence neutuchajícího přísunu psích chlupů všude po bytě. Náležitě to ocení také alergici. Srst Yorkšírského teriéra na druhou stranu vyžaduje vysoce intenzivní péči, která obnáší každodenní česání, jež není radno zanedbat.

Pokud je péče o srst opomíjena, tvoří se záhy smotky a žmolky, jejichž rozčesávání působí psovi obrovskou bolest a v pokročilejším stadiu již ani není možné. Jedinou cestou je pak řešení v podobě odstřihnutí celého smotku srsti, touto praxí je však velmi pokřiven adekvátní vzhledový profil psa. V případě účasti na výstavách se používá technika tzv. balíčkování jednotlivých pramenů srsti pro docílení jejího perfektního vzhledu, chovatelé užívají mnoho speciálních přípravků z řady péče o srst.

Vzhledem k jemné srsti bez podsady je Yorkšírský teriér poměrně náchylný na prochladnutí, v zimním období je proto třeba tento aspekt péče o něj náležitě zohlednit v podobě procházek odpovídající délky a náročnosti. Zástupci plemene mají velmi citlivou kůži, která poměrně lehce inklinuje k nadměrnému vysychání a výskytu kožních chorob.

Kromě pravidelné péče o srst je třeba u Yorkšírského teriéra věnovat zvýšenou pozornost prevenci v boji proti zubnímu kameni. Existuje u něj bohužel zvýšený sklon k jeho nadměrné tvorbě, což může mít v konečném důsledku dopad jednak v podobě nepříjemného zápachu z tlamy, především však může při dlouhodobém zanedbání dojít až k vypadávání zubů.

ZAJÍMAVOSTI

Yorkšírský teriér je po Čivavě druhým nejmenším psem na světě. Původně byli zástupci tohoto plemene výrazně větší. Nejznámější Yorkšírský teriér 19. století jménem Ben, jenž získal ve své době desítky ocenění na výstavách, vážil celých 5,5 kilogramu. Postupně se však usilovným výběrem drobnějších jedinců docílilo výrazného zmenšení a výsledkem je miniaturní Yorkšírský teriér, jak ho známe dnes.

Jorkšírský teriér Atlas

VÝŽIVA

Při výběru krmiva pro našeho malého svěřence musíme mít na paměti, že vyvážená strava je stěžejním předpokladem pro zdravý vývoj štěněte a později u dospělého jedince hnacím motorem pro udržení optimální fyzické kondice. U původního chovatele se ještě před převzetím štěňátka pečlivě informujeme o jeho dosavadním způsobu stravování, na který plynule navážeme. Pokud krmivo měníme, činíme tak jen velmi pozvolna, abychom neuškodili citlivému trávícímu traktu psa.

Od osmi týdnů může být štěně krmeno granulovaným krmivem. Sáhnout můžeme i po masových konzervách či kapsičkách pro psy, které jsou pro pejska chuťově lákavější než granule, ale je obtížnější u nich uhlídat odpovídající přísun potřebných živin v denní dávce. Ještě větší problém představuje z tohoto hlediska krmivo připravované pro psy doma z běžných ingrediencí, které v kuchyni používáme i pro sebe. Většina chovatelů volí granulované krmivo nebo jeho kombinaci s masovými kapsičkami či přímo doma uvařeným masem.

V současné době je možné zakoupit superprémiové krmivo, které je určeno přímo pro Yorkšírského teriéra. Existuje verze tohoto krmiva přímo pro štěňata, která zohledňuje specifické nároky, spojené s velmi rychlým růstem štěněte během krátké doby. Granule určené pro Yorkšírského teriéra mají perfektní tvar pro bezproblémovou konzumaci a obsahují krom jiného látky prospěšné pro zdravé zažívání, srst, minimalizaci tvorby zubního kamene a podporu imunitního systému.

Yorkšírský teriér bývá hojně svým chovatelem z hlediska stravování rozmazlován, což u něj prohlubuje sklony k mlsnosti. U zástupců tohoto plemene se více než u jiných psů může stát, že některou stravu odmítnou z důvodu nedostatečné chuťové kvality. Výrobci krmiva speciálně pro Yorkšírské teriéry toto vzali v potaz a granule jsou ochucené na přírodní bázi, aby zachutnaly i vybíravým psíkům. Někteří odpůrci granulovaného krmiva nicméně tvrdí, že mnoho druhů granulí obsahuje především nezdravá éčka a malý podíl masa. Při výběru je proto dobré podrobně studovat obsah každého krmiva a svou volbu dostatečně zvážit.

Jorkšírský teriér v Atlase psů na WEBFORDOG

Zdraví

Průměrná délka života: 14 let

Miniaturizace plemene s sebou naneštěstí nese relativně velké množství dědičných chorob. Mezi nejhojněji se vyskytující patří již zmiňovaná nadměrná tvorba zubního kamene, onemocnění dásní a kožní problémy, luxace patelly či nevzdušnost průdušnice.

Zdravotní rizika navíc znásobuje obrovská popularita Yorkšírského teriéra. Stejně jako u dalších nejoblíbenějších plemen otevřela vysoká poptávka po Jorkšírském teriérovi pomyslné dveře spoustě samozvaných chovatelů, naprosto bezohledných množitelů, produkujících zdravotně strádající štěňata jako na běžícím páse. Jejich jediným zájmem je touha po zisku. Naivním a důvěřivým zájemcům o psa jsou schopni napovídat zdánlivě úplně věrohodné báchorky, jimiž odpoutají pozornost od varovných signálů, které naznačují, že se štěnětem rozhodně není něco v pořádku. Při výběru psa tohoto plemene je proto zcela na místě nejvyšší obezřetnost.

Jorkšírský teriér v Atlase psů na WEBFORDOG

Náš tip 

Mrkněte na články, které vám pomohou s výběrem štěňátka:

PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ

Do chovu mohou být zařazeni pouze exteriérově plně reprezentativní zástupci plemene, kteří jsou ve skvělé zdravotní kondici, starší 15-ti měsíců a úspěšně prošli zkouškou chovnosti (bonitace). Účast na výstavě není v současné době podmínkou, přesto se obecně velmi doporučuje. Nezbytnou podmínkou pro uchovnění je minimální hmotnost psa 1,7 kg, feny 1,8 kg a maximální hmotnost psa i feny 3,2 kg. Mezi zásadní vady, které znemožňují uchovnění Yorkšírského teriéra, patří zřetelné fyzické a psychické anomálie, přílišná agresivita či bázlivost, u psů rovněž nedostatečné vyvinutí varlat

Štěňátko Jorkšírského teriéra na WEBFORDOG

MOŽNÁ ZÁMĚNA

Australský teriér

Australský teriér

Australský teriér, jenž je oblíben především na svém domovském kontinentě a na nedalekém Novém Zélandu, nedosáhl zdaleka takové popularity jako celosvětově proslulý Yorkšírský teriér. Oproti Yorkšírskému teriérovi dosahují zástupci tohoto sice malého, avšak ostrého a rázného plemene až dvojnásobné hmotnosti. Vyznačuje se celkově méně uhlazeným vzhledem. Od Yorkšírského teriéra se odlišuje rovněž zbarvením a charakterem srsti, která může být buď kombinací modré a světlehnědé či ryze písková. Nepěstuje se do takové délky jako u Yorkšírského teriéra.

Australský silky teriér

Australský silky teriér

Australský teriér a Yorkšírský teriér zřejmě společně stáli u vzniku Australského silky teriéra. Ten má v porovnání s Yorkšírským teriérem celkově robustnější stavbu těla. Od Yorkšírského teriéra se odlišuje délkou a barvou srsti, která je kratší a má na těle stříbrošedou barvu, odstín u čistokrevného Yorkšírského teriéra naprosto nepřípustný. Povahově se v mnoha rysech obě plemena dosti podobají, stejně jako neohrožený Yorkšírský teriér je schopen i Silky bez zaváhání vystoupit proti výrazně většímu psovi. Australský silky teriér si ve vyvolávání konfliktů občas přímo libuje.

STANDARDNÍ VZHLED

Celkový vzhled:

Drobný teriér živé povahy s dlouhou, delikátní, rovnou srstí, jež padá splývavě k zemi. Uprostřed těla je rovnoměrně rozdělena pěšinkou.

Výška:
Ideální kohoutková výška
psi: 22 cm tolerance: +2, -2
fenky: 22 cm tolerance: +2, -2
Hmotnost:
psi 2,3 kg tolerance: +0,9 kg, -0,6 kg
fenky: 2,3 kg tolerance: +0,9 kg, -0,5 kg
Pozn. k hmotnosti Maximální povolená hmotnost 3,2 kg
Srst:

Nápadně dlouhá na těle i na hlavě, obzvláště v oblasti čenichu a okolo uší. Rovná, velmi jemná, hedvábná na dotek, s výrazným leskem.

Zbarvení:

Osrstění ve směru od týlu až ke špičce ocasu ocelově tmavomodré, bez jakéhokoliv náznaku stříbrného odstínu a s absencí chlupů jiného zbarvení. Hruď, hlava a končetiny pokryty srstí světle hnědého až zlatavého zbarvení, typický je nejtmavší odstín u kořínků a postupně světlejší barva směrem ke konečkům. Nejintenzivnější zbarvení hlavy po stranách, na čenichu a v oblasti uší.

Kůže:

Velmi jemná, se sklonem k suchosti

HLAVA

Jorkšírský teriér

MOZKOVNA

Nevelkých rozměrů, plochá

Lebka:

Nemá kulatý tvar

Stop:

Nos je spíše kratší. Černého zbarvení

OBLIČEJOVÁ ČÁST

Tlama:

Spíše kratší a dosti úzká

Čelisti, zuby:

Čelisti shodné délky, skus kompaktní nůžkový

Oči:

Střední velikosti, tmavého zbarvení, přitom však jasně zářící a bystrého výrazu

Víčka:

Tmavá

Uši:

Drobných rozměrů, tvarované do véčka, vzpřímené a posazené vysoko na hlavě, pokryté zcela krátkou srstí intenzivně hnědého zbarvení

KRK

Adekvátní délky

TRUP

Pevný a celistvý

Hřbet:

Rovný

Bedra:

Silná

Hrudní koš:

Adekvátně klenutá

KONČETINY

HRUDNÍ KONČETINY

Dobře vyvinuté, rovné a pevné, hojně osrstěné

Plece:

Lopatky umístěné našikmo

Předloktí:

Bez jakéhokoliv zakřivení, rovné

Tlapy hrudních končetin:

Kulatého tvaru, opatřené černými drápy

PÁNEVNÍ KONČETINY

Skoro rovné, koleno zalomené v mírném úhlu, hojně osrstěné

Kolena:

Nepatrně zalomená

Hlezno:

Absence vbočení a vybočení

Tlapy pánevní:

Kulatý tvar, opatřené černými drápy

CHODY PSA

Končetiny při pohybu směřují přímo vpřed v souladu s osou těla. Linie hřbetu se během pohybu nikterak neprohýbá a zůstává zcela narovnána.

OCAS

V minulosti byl kupírován. V současnosti nekupírovaný, co nejvíce rovný, bohatě pokrytý tmavě modrou srstí, temnějšího odstínu oproti zbytku těla. Nesen mírně nad hřbetní linií. Délka rovnoměrně ladící s celým tělem.

Jorkšírský teriér

přečteno: 47 743x
Budeme rádi, když toto plemeno ohodnotíte :-)
100%
Co Vás zaujalo? Chybí Vám zde něco?
Napište komentář...