Největší plemena psů
Většina obřích psích plemen má za sebou pestrou historii dlouhou více jak dva tisíce let. Patří mezi zcela nejstarší plemena na světě. Psí velikáni byli vždy obdivováni pro svou majestátnost a ohromnou sílu. Také dnes vzbuzují velkou pozornost a vyvolávají senzaci kamkoliv přijdou. Rozvážně kráčející obrovský pes je vždy sledován se zvědavostí a zájmem. Jejich mohutnost a úctyhodná výška mnohé kolemjdoucí jednoduše fascinuje. Malé děti si je občas pletou s poníky a medvědy.
Nadprůměrně vzrostlí psi byli v minulosti používáni k různým pracovním účelům. Osvědčili se jako pomocníci rybářů, při lovu, ostraze obydlí i jako obětaví záchranáři v horách. Mnohdy představovali vítanou pomoc pastevců ovcí a dobytka a v této funkci setrvávají v některých zemích dodnes. Pastevci nebyli schopni sami dostatečně účinně ochránit svoje svěřence proti nebezpečí v podobě lačných divokých šelem. Z tohoto důvodu si pořizovali obzvlášť statné psy, kteří obstáli i v boji proti medvědovi.
U takřka všech psích plemen – a ty největší z největších nevyjímaje – došlo v posledních desetiletích k postupné minimalizaci jejich původního pracovního využití. Primárním posláním psa se stala jeho společenská funkce v roli domácího mazlíčka. To ovšem psím gigantům příliš nenahrává. Spousta lidí si volí za mazlíčka psa, kterého si můžou posadit na klín. Pokud prahnou po větším psím parťákovi, volí mezi plemeny typu labradora, německého ovčáka či některého ze středně velkých ohařů.
Potřeby, úskalí a vlastnosti velkých plemen
Jen málokdo má optimální podmínky pro chov obrovského psa. Zvýšené nároky na prostor jsou jedním z více faktorů, které stojí za spíše vzácným výskytem velkých psů. Německá doga zabere přece jen poněkud více místa než čivava nebo bígl. Každý chovatel výrazně velkého psa musí v první řadě počítat s povážlivě vysokými finančními náklady nejen za psí krmivo, kterého jeho pes spořádá denně enormní množství, ale taktéž za veterinární péči, jež se u takového psa pořádně prodraží.
Všeobecně známou skutečností je, že se zástupci velkých psích plemen dožívají v průměru o poznání nižšího věku než menší psi. A loučení se psím kamarádem je vždy nadmíru smutnou záležitostí. Obří organismus je navíc snadným cílem pro některá závažná onemocnění. Kosti a klouby nesoucí opravdový psí kolos jsou velmi citlivou oblastí. V horkých letních dnech jsou velcí psi rizikovou skupinou, zejména ti obdaření bohatým osrstěním, a musí jim být proto věnovány zvláštní ohledy.
Mnohá úskalí spojená s chovem “xxl plemen“ naštěstí některé lidi neodradí. Velkého závazku, který na sebe přinesením budoucího obříka do svého domova berou, téměř nikdy nelitují. Tento druh psů totiž oplývá mnoha skvělými vlastnostmi, které z nich činí výtečné společníky. Oproti zástupcům menších plemen mají psí giganti povětšinou příjemně klidnou povahu. Jsou si dobře vědomi své síly a netrpí komplexy méněcennosti. Chov těchto psů bývá hlubokou láskou na celý život, neboť charisma gigantických plemen dalece převyšuje velikost jejich těla.
Která psí plemena patří k těm úplně největším ze všech? Náš stručný výběr vás seznámí s nejpozoruhodnějšími z nich!
1. Anglický mastif
Anglický mastif patří mezi bezkonkurenčně největší psí obry. Může vážit i více než sto kilogramů a je nejen celkově mohutný, ale i značně vysoký. Toto starobylé plemeno má svůj původ pravděpodobně na asijském kontinentě. Na území Velké Británie, kde byl vytvořen moderní standard plemene, se předchůdci dnešního anglického mastifa objevili před dvěma tisíci let. Ve starověku byl mastif válečným psem, kterého si cenily i římské legie.
2. Anatolský pastevecký pes
Zástupci tohoto plemene sice nepatří většinou mezi zcela nejtěžší psy na světě, jejich mohutný vzrůst a především výška jim přesto vysloužily čestné místo v našem žebříčku. Tento pes dorůstá v kohoutku i více než osmdesát centimetrů. Do Turecka se dostali předkové anatolského pasteveckého psa už při tažení seldžuckých Turků. Jejich úkolem zůstává dodnes ochrana ovčího stáda před vlky či medvědy.
3. Irský vlkodav
Irský vlkodav je vzhledově mimořádně výjimečný, zaměnit ho lze snad jen s o něco menším skotským jelením psem. Jedno z nejvyšších plemen na světě nevyniká pouze svým zevnějškem, povahové vlastnosti činí z vlkodava perfektního společníka. Jak už název plemene napovídá, původně byl využíván při lovu vlků. Údajně existuje písemný záznam o výskytu tohoto plemene již ze 4. století, přičemž k největšímu rozmachu chovu irského vlkodava došlo v období od 12. do 16. století, kdy byl hojně vyvážen do různých zemí.
4. Leonberger
Zatímco většina obřích psích plemen má velmi starobylý původ, leonberger je v podstatě dílem jednoho století, jednoho místa a hlavně jednoho muže. V 19. století započal městský radní Essig z Leonbergu v Německu cíleně šlechtit psa, který by vzhledem věrně připomínal lva, vyobrazeného na městském znaku Leonbergu. Cílené křížení pyrenejského horského psa, bernardýna, novofundlandského psa a dalších plemen přineslo své ovoce v podobě krásného psího velikána se skvělými vlastnostmi.
inzeráty, chovatelé, atlas psů
5. Neapolský mastin
Také tohoto impozantního psa si, stejně jako anglického mastifa, notně oblíbili starověcí Římané. Právě oni dovezli první psy tohoto typu z Asie do Evropy, kde je rozšířili do mnoha navzájem vzdálených oblastí. Za evropskou pravlast neapolského mastina je přitom považována střední Itálie. Kdyby se pořádala soutěž ve slintání při konzumaci potravy, aspiroval by tento pes s těžkými pysky nepochybně na získání prvenství.
6. Německá doga
Ačkoliv je německá doga oproti jiným molossoidním plemenům celkově méně těžkopádná a hmotnostně ji občas předčí jiní psi, díky své výšce velikostně triumfuje nad všemi ostatními plemeny. Není divu, výška psa se běžně pohybuje v rozmezí 80 – 90 cm, a donedávna držel zástupce tohoto plemene titul „největší pes světa“ díky neuvěřitelné kohoutkové výšce 112 cm. V anglosaském světě se dodnes používá poněkud zmatečné označení „dánská doga“, přestože s Dánskem není tento pes nijak speciálně spjat.
inzeráty, chovatelé, atlas psů
7. Novofundlandský pes
Tzv. „novofundlanďák“ svým zjevem připomíná huňatého medvěda. Dříve pomáhal dobromyslný novofundlandský pes rybářům s vytahováním sítí z vody a s manipulací s jejich loďkami. Láska k vodě je pro něj příznačná. Na tlapkách má plovací blány. Jeho uši už tak dobře pobytu ve vodě bohužel uzpůsobeny nejsou a pes trpí na záněty zvukovodu. I když je nutné k jeho nárokům připočítat též intenzivní péči o srst, laskavá povaha jej zařazuje mezi oblíbená plemena. V roce 1960 byla vyčleněna černobílá varieta plemene a klasifikována jako samostatné plemeno jménem Landseer.
8. Pyrenejský mastin
Pozoruhodné plemeno obdařené hustou srstí zaujme na první pohled charakteristickým zbarvením v obličeji. Pyrenejský mastin vzdáleně připomíná známějšího bernardýna. Patří k plemenům se starobylým původem, jejichž kořeny lze dohledat v Asii. Zejména v minulosti hlídali zástupci tohoto spolehlivého plemene početná stáda ovcí v pyrenejském podhůří před hladovými vlky.
9. Svatobernardský pes
Svatobernardský pes alias bernardýn je jednou z největších hvězd mezi psími giganty. Obrázek bernardýna se soudkem tvrdého alkoholu na krku se vybaví při vyslovení jeho jména téměř každému. Pes, kterého proslavila série filmových komedií „Beethoven“, sloužil po staletí jako záchranář v mrazivých horách. Většinou byl nasazen tým více jedinců, z nichž tři zahřívali promrzlou osobu a snažili se ji probrat z bezvědomí olizováním obličeje, čtvrtý pes běžel pro pomoc.
10. Španělský mastin
Ke své rodině dokáže být španělský mastin velmi milý, cizince vnímá naopak s velkou rezervou až nepřátelsky, obzvlášť, je-li používán jako hlídací pes. Některým lidem můžou vadit jeho sklony ke slintání, které nelze přehlédnout. Původ španělského mastina je částečně zastřen tajemstvím, jisté je, že se jedná o plemeno existující desítky staletí.
11. Tibetská doga
Odvážný pes majestátního vzhledu zmiňovaný už Aristotelem údajně působí od pradávna jako ochránce svatyní v Tibetu. Zároveň byl vždy ceněným pomocníkem při hlídání zvířecích stád v Himalájích. Některými badateli je tibetská doga považována za prapředka všech mastifů a horských psů. To by znamenalo, že stála u zrodu převážné části obřích psích plemen.
Zajímavost na závěr: Největší pes na světě podle Guinnessovy knihy rekordů
Až donedávna byl držitelem titulu „nejvyšší žijící pes světa“ pes jménem Zeus (výška v kohoutku 112 cm). Německá doga z Michiganu byla do Guinnessovy knihy rekordů zapsána již v roce 2012, když o pár centimetrů předčila dosavadního rekordmana stejného plemene Great George (výška v kohoutku 110 cm). První příčku tohoto žebříčku drží toto plemeno relativně dlouho, rovněž předchůdci Great George byly německé dogy, konkrétně Titan (výška v kohoutku 107,3 cm) a ještě dříve Gibson (výška v kohoutku 107 cm). V září 2014 dosavadní rekordman Zeus zemřel a svět tak může jen napjatě čekat na psa, který se mu svým vzrůstem vyrovná nebo ho dokonce předčí.
Nejtěžším psem na světě všech dob byl anglický mastif Zorba z Londýna. V devadesátých letech byl držitelem nejen titulu „nejtěžší pes světa“, ale získal i další rekord coby „nejdelší pes světa“. V roce 1989 byla jeho tělesná hmotnost 156 kg a celková délka těla činila 251 cm. Jeho velikost se tedy dost blížila rozměrům největšího divokého psa, který kdy chodil po naší planetě. Zatímco Zorba žil před dvěma desetiletími, Epicyon haydeni se vyskytoval na severoamerickém kontinentě před přibližně patnácti miliony let. Jeho váha se pohybovala okolo 170 kg.
přečteno: 93 362x
