Přepočet věku psa na roky lidské
Pokud vlastníte psa, určitě jste se už setkali s tvrzením, že vynásobíme-li věk psa v letech sedmi, získáme přepočet na roky lidské. Toto není až tak pravda. Vlastně pravda je, že celé je to mnohem komplikovanější.
Pokud se budeme snažit přepočítávat biologický věk na skutečný kalendářní čas, doplatíme na jednu věc. A to je, že skutečný čas je definovaný, kdežto biologické stárnutí nikoliv. Roky kalendářní nikdy nebudou odpovídat věku „těla“, a to ani u lidí. U psů je to o tolik složitější.
Za prvé, typ plemene výrazně ovlivňuje, jaké bude mít pejsek predispozice k onemocněním. Spousty plemen mají vyšší pravděpodobnost vzniku nádorů, srdečních onemocnění, plicních a kloubních komplikací. Každé plemeno má svou vlastní průměrnou délku života. Pokud se ale budeme bavit ryze o průměrné délce života, tam bude hrát hlavní faktor hmotnost. Plemena malá, s nižší hmotností, se dožívají déle než plemena velká. Například jezevčíci se dožívají průměrné délky života 15 – 16 let. To samé platí pro malé knírače. A třeba u čivav je věkový rozptyl větší. 12-18 let. Naopak větší plemena se dožívají kratší délky života. Rotvajler průměrně 9 let, husky a zlatý retrívr okolo 12 let. A všeobecně vzato se psi na světě dožívají průměrné délky 12-15 let. Faktor vlivu plemena na zdraví se pak podepisuje výrazně například u anglického buldoka, který se dožívá 8-10 let a trpí často srdečními a plicními onemocněními.
Udělat tedy opravdu přesný přepočet psích let na lidské opravdu nelze. Musela by existovat tabulka pro každé plemeno zvlášť. Proto je lepší rozdělit psy na plemena malá, velká a obří. Opřít se potom můžeme o následující vzorečky. Platí totiž, že každému psovi, bez ohledu na plemeno, je v jednom roce jeho života přibližně 16 let lidských. Pak připočítáváme 4, 5 nebo 7 let za každý další dožitý rok, podle velikosti plemena.
- 4 roky připočítáváme u malých plemen – jezevčíci, čivavy (a obecně psi do 14 kg)
- 5 let připočítáváme u velkých plemen – německý ovčák, zlatý retrívr
- 7 let připočítáváme u obřích plemen – mastif, bernardýn …
- Takže pro 10 let starého jezevčíka bude platit: (16 let za první rok + připočíst 4 roky za každý další) 16 + (9 x 4) = 52 let
- Pro 10 let starého zlatého retrívra bude platit: 16 + (9 x 5) = 61 let
- Pro 10 let starého mastifa bude platit: 16 + (9 x 7) = 79 let.
U kříženců je přepočet ztížen. Kříženci mají delší průměrnou délku života. Proto stačí vypočítat standardní přepočet a uvědomit si, že kříženec žije průměrně déle.
Víc relevantní je pak pouhé rozdělení do tří stádií psů podle věku. Mladý pes 0-2 roky. Dospělý pes 2-8 let. Od osmi let lze již považovat psy za seniory. Seniory se vším všudy. Některý pejsek bude aktivní i nadále, jiný bude už klidnější a i ta nálada se může změnit. Berme proto pejsky zrovna takové, jaké jsou. Oni mají svůj život, svoje stárnutí, a i když přepočteme jejich léta na naše, nikdy to nebude zcela odpovídat člověku.
A jen tak pro zajímavost, věděli jste, že nejstarším psem v historii se stal australský honácký pes, který se dožil 29 let? Jmenoval se Bluey a svět oputil v roce 1939.
přečteno: 22 526x